Misijní výjezd KK El Paso a Polsko v Brně – červenec 2018

Ve dnech 13. – 18.7.2018 jsme měli tu čest hostit v Brně třináctičlenný tým King´s Kids z Polska a El Pasa (Texas) složený převážně z teenagerů – od 12 do 19 let – a dvou vedoucích Ms. Barbary a dlouholetého zkušeného vedoucího King´s Kids El Paso Vinnieho Karafano.

Po pátečním příjezdu a ubytování – a po posilnění večeří (lasagne) – zatoužil tým poznat blíž naše město, které je uchvátilo už při pouhém pohledu z oken našeho bytu :). Vyrazili proto v čele s Františkem na krátkou modlitební procházku do centra města, kde se zastavili u nejdůležitějších brněnských památek – Staré radnice, Zelného trhu a na Petrově. Na Petrově se jich velmi dotkl pohled na spoustu bezprizorních mladých lidí popíjejících nejrůznější alkoholické nápoje a rozhodli se, že v sobotu navečer vyrazí do parku s evangelizačním vystoupením.

V sobotu ráno po snídani a modlitbách proběhla u nás v obýváku zkouška misijního pásma písní a divadelního skeče s názvem Journey (Cesta) který byl se svým evangelizačním poselstvím nosným pilířem programu. Po obědě (byly řízky, aby se zahraniční hosté seznámili s českou kuchyní :), jsme vyrazili do církevní budovy na Nových sadech, kde jsme se měli setkat s dalšími misijními příznivci a seznámit se s prostorami před nedělním shromážděním. Na setkání se nikdo nedostavil, proto jsme se vydali zpět k nám domů, aby tým načerpal sílu před večerní evangelizací na Petrově. Před návštěvou Petrova tým vyrazil na večeři do blízké Stopkovy pivnice, kde téměř všichni odvážně ochutnávali české speciality včetně vepřo-knedlo-zela a svíčkové :).

Mise na Petrově proběhla úspěšně. Ač byla neplánovaná, nikdo v představení nebránil a zájem okolostojících i sedících byl značný. Došlo i na osobní rozhovory a modlitby, občas i za přítomnosti slz. V průběhu evangelizace děti rozdávaly letáčky s pozvánkou na úterní grilování v Lužánkách (známém brněnském parku).

V neděli ráno měl tým krátké vystoupení na shromáždění pro dospělé. Jednotlivci se představili a uvedli chválu, na kterou tančili. Jeden z členů týmu – osmnáctiletý Michael – dokonce přítomným prozradil, že má české kořeny. Byl už čtvrtou generací s příjmením Kolesar – původně zřejmě Kolesář – žijící v USA. Po vystoupení na dospěláckém shromáždění se tým přesunul za dětmi do nedělní školy, pro které měl připravený program se hrami, modlitbami a vyučováním. Po shromáždění jsme vyrazili na oběd do blízké pizza restaurace Tusto, kde se naši přátelé setkali s neblahou českou chamtivostí, kdy se je číšnice pokusila okrást o 500 korun. Díky Bohu si stáli za svým a nepovedlo se jí to, proto nás provázela velmi nepříjemnými pohledy. Ujistili nás, že se to děje všude, leč pěkná vizitka to pro nás určitě není.

Odpoledne jsme se pak vydali na milou návštěvu do Šlapanic ke Katce a Markovi Šafrovým, kteří pro nás připravili českou „barbecue party“ – grilovaná zelenina, buřtíky i kuřecí masíčko a nesměla samozřejmě chybět česká „buchta“, na které si zejména američané velmi pochutnávali a připomínala jim jejich kukuřičný chleba. Děti se rozptýlily po zahradě, kde se vesele pásly na švestkách, malinách i pro ně neznámém rybízu a odpočívali na trávníčku ve stínu stromů. Po rozhovorech a modlitbách pak ještě zatančili několik chval a odjeli jsme trolejbusem zpět do centra města odpočinout si před dalším náročným dnem :).

V pondělí nás čekala cesta do Mikulova za Pavlínou a Michalem Kostkovými, kteří už dlouhá léta pečují o děti v místním dětském domově. Na cestu jsme vyrazili celkem třemi auty a doufali, že cesta proběhne hladce, leč v tomto případě – co čert chtěl – u našeho devítimístného auta se nám kvůli vadnému ventilku vypustila a úplně roztrhala pneumatika, takže jsme museli zastavit u krajnice frekventované silnice a měnit kolo! Plánovaný polednííjezd do Mikulova se tím pádem poněkud pozdržel a obědvali jsme asi o hodinu později. Do dětského domova jsme tak dorazili s mírným zpožděním a o to netrpělivěji očekáváni! Děti byly ze začátku nesmělé a rozpačité, ale po pár hrách, které si pro ně tým připravil, a po evangelizačním vystoupení se ledy prolomily a děti si s námi povídaly a provedly nás celým domovem. Loučili jsme se neradi a těžko, ale poselství víry bylo předáno a věříme, že zaléváno péčí Pavlíny a Michala vyroste a ponese věčné ovoce.

Úterý byl den s velkým „D“ nebo spíš „T“, poněvadž na odpoledne jsme měli zamluvený „grill point“ (veřejný elektrický gril) v Lužánkách, u kterého měla proběhnout nefalšovaná Texaská barbecue party! Dopoledne jsme s Barbarou a Megan nakoupili kuřecí nožičky a křidýlka a naložili je do pravé texaské barbecue omáčky. Po obědě (tentokrát jsme nasadili vyšší level české kuchyně a byli španělští ptáčci, kteří měli velký úspěch) se tým vydal do Lužánek rozpálit gril a připravit se na evangelizační vystoupení. Kolem páté hodiny jsme spěšně dogrilovali poslední maso, poněvadž na gril nedočkavě čekala další skupina, a odsunuli se kousek stranou, kde tým zatančil připravené pásmo chval a divadelní vystoupení „the Journey“ – opět s velkým ohlasem. Na místo dorazili i členové církve Slovo života, kteří navazovali rozhovory s přihlížejícími a zvali je na nedělní shromáždění místního sboru. Po vystoupení se do hovorů zapojily i děti z týmu – většinou prostřednictvím překladatele – protože spousta přihlížejících anglicky neuměla.

Večer se všichni rozptýlili do přilehlých fast foodů v centru Brna, kde se navečeřeli a trochu si odpočinuli. Nazíí je totiž čekal poslední den v České republice a výlet do Prahy!

Píše František:

Ve středu jsme brzy ráno nasedli do autobusu a vyrazili směr Praha. Na Florenci na nás čekala Renata Kalcovská se synem Tadeášem, která nás hned vedla kolem Prašné brány (všude létaly bublifukové bubliny) na Václavské náměstí. Při pátrání po nějakých dobrých obchůdcích se suvenýry jsme se dostali až k Betlémské kapli, ve které ale zrovna byla nějaká univerzitní akce. Tehdy již byl čas na oběd – Renata nám poradila Havelskou korunu – restauraci, kde si amíci na tácku ke stolkům odnášeli česká jídla. Na Havelské ulici se našim hostům zalíbil místní trh, tak se na hodinu rozeběhli po nákupech. Renata nás potom musela bohužel opustit. Neomylně jsem potom všechny vedl na Staroměstské náměstí, kde bohužel nemohli shlédnout orloj neb se opravuje. Staromák má ovšem i tak svoje kouzlo a společná fotka před památníkem Jana Husa byla nutností. Šli jsme dále přes židovské gheto až k Vltavě, kde už se nám otevřel pohled na Karlův most a Pražský hrad. Procházka přes Karlův most byla pochopitelně asi nejkrásnějším okamžikem celé prohlídky Prahy. Na druhé straně řeky se Barbara vrhla na hledání kavárny se zahrádkou. Až v půlce kopce Nerudovky, kdy někteří členové týmu začali toužit po odpočinku, jsme zabočili do malé kavárničky ve dvorku. Občerstveni jsme se zvládli vyškrábat na hrad, kde se nám naskytl nádherný pohled na prosluněnou Prahu – Malou stranu. Hradem jsme celkem prosvištěli a po starých zámeckých schodech jsme se dostali na stanici metra Malostranská, odkud jsme metrem dojeli na Florenc. Plni zážitků jsme poté vyrazili busem zpět do Brna.

V pozdních nočních hodinách se výprava vrátila do Brna a nastalo balení a čekání na půlnoční autobus do Varšavy. Čekání ovšem není to správné slovo, protože, ač znaveni po celodenním poklusu Prahou, všichni se vrhli do práce, neboť heslem King´s Kids je, že místo pobytu se musí opouštět v lepším stavu, než bylo v okamžiku příjezdu :). Samozřejmě zbyl i čas na modlitbu a loučení, které bylo opravdu těžké, protože jsme se za těch pár dní skutečně intenzivního soužití spřátelili a určitě na sebe nezapomeneme!

Celému týmu moc děkujeme, že přinesl dlouho očekávané povzbuzení, občerstvení a novou naději do budoucna nejen našemu sboru, ale i naší práci v rámci King´s Kids! Bohu patří veškerá sláva a dík!

Napsat komentář