František Krupička: RODIČE + DĚTI = co mohou dělat společně?

Služba dětem v církvi je v neposlední řadě služba celé rodině. V Nedělní škole mají děti příležitost setkat se s Bohem, slyšet Jeho hlas, přijmout vizi pro své životy a najít své místo v těle Kristově, v církvi. Avšak stejně tak, jako jsou rodiče zodpovědní za naplnění fyzických a duševních potřeb dětí, jsou povinni naplňovat i jejich potřeby duchovní. Po dlouhá léta komunismu jsme byli zvyklí, že se školský systém a stát snažily plnit funkci rodičů a rodiny, vzít jejich místo v životech dětí a být jejich výhradním zaopatřitelem, vychovatelem, učitelem, ideologem, atd. Ve skutečnosti jsou to však rodiče, kteří mají od Boha danou autoritu, zodpovědnost, ale i schopnost naplnit všechny potřeby svých dětí, přičemž škola nebo služba dětem v církvi mají ve výchově dětí pouze pomocnou úlohu (Deut. 6:7; Žalm 78:1-7). Rodina je jedinou institucí danou Bohem, kde mohou být vychovávány děti a kde mohou být dokonale naplněny všechny jejich potřeby. Bůh chce obnovit rodinu, dát jí jednu vizi, aby všichni její členové, ať jsou malí nebo velcí, pracovali společně pro Jeho království (Jozue 24:15). Jen pro inspiraci (ne pro odsouzení) se chci zmínit o devíti základních oblastech, ve kterých mohou rodiče a děti společně plánovat, pracovat a užívat si Boží přítomnosti a požehnání.

  1. Chvála a uctívání. Tato oblast není omezena ani osobními talenty, ani prostředím („papírovými“ stěnami v paneláku). Chválit společně Boha      můžeme v přírodě, při cestování autem, s magnetofonem i bez… Rodiče mladších dětí by se neměly stydět naučit se a zpívat nějaké chvály s ukazováním.
  2. Čtení Božího slova. Nemělo by jít jen o suché čtení nebo učení se veršů nazpaměť. Je to příležitost zapojit svou fantazii a tvořivost. Pro aplikaci Slova lze vždycky něco vymyslet: jednoduché divadlo, ukazování, píseň nebo zrytmizování nějakého verše, hru (třeba na shromáždění), přičemž je důležité zapojit do akce i děti.

  3. Služba. Jedná se o to najít příležitosti, kdy se rodina může otevřít pro druhé, kdy se děti mohou učit být zaměřeni více navenek a ne sami na sebe. Může to být prosté plánování návštěv, kdy je možné s dětmi mluvit o tom, „kdo je v církvi sám“ nebo „kdo vypadá smutně“ a „koho pozveme na návštěvu“. Protože společná domácnost je také jejich domovem, je určitě fér vůči dětem, aby věděli, kdo na návštěvu přijde. Je výborné do pohostinnosti zapojit také děti – pomoci jim připravit jednoduché občerstvení pro hosty nebo jim dát úkoly typu: „Můžeš strejdovi ukázat fotky z dovolené?“ Pro návštěvu může být také jedinečným zážitkem si zahrát s dětmi pexeso nebo jinou hru.

  4. Modlitba. Pro děti je velice přirozené se modlit, děti mohou slyšet Boží hlas a odpovídat na něj. Je na rodičích, aby našli způsob, jak děti k modlitbě motivovat a jaké cíle modliteb určí. Je dobré modlit se nejenom za momentální potřeby rodiny, ale modlit se s dětmi i za takové předměty jako jsou národy, města, probuzení, atp. Je to příležitost dětem něco o jiných národech říci, ukázat jim nějaké obrázky, přečíst jim nějaké příběhy, mluvit s nimi o potřebách lidí ve světě a o jediné odpovědi na ně – Ježíši Kristu.

  5. Dávání. Ať je do něj zapojený každý v rodině – včetně dětí. Týká se to i desátků. Dávání je požehnáním a děti se mohou učit být štědrými dárci. Povzbuď je, aby pro někoho připravily nějaké příjemné překvapení a udělaly někomu radost. Dávání může být vzrušující dobrodružství!

  6. Práce. Rodiče jsou většinou pokoušeny dělat vše sami. Chtějí věc udělat rychle a efektivně bez toho, že by plánovali dělat něco společně s dětmi a počítali s nimi. I když to není vždycky jednoduché, je velkým požehnáním pro děti, když jejich rodiče plánují, jak je do příslušné činnosti zapojit, dát jim příležitost vidět, „jak se to dělá“ a „vyzkoušet si to“. Co se týče trpělivosti, máme se co učit od našeho Nebeského Otce, který miluje svého Syna tím, že Mu ukazuje všechny věci, které sám dělá a dává Mu příležitost dělat stejné věci (Jan 5,19-20).

  7. Mít společně legraci. Společné hry a výlety mohou být chvíle, kdy Bůh hodně jedná a upevňuje vztahy. Během těchto chvil můžeš být pro své děti příkladem, jak si užívat všech dobrých věcí, které jsou kolem nás.

  8. Odpočinek. To je věc, kterou se musíme naučit, ale je to určitě možné odpočívat společně a jen si užívat toho, že jsme spolu. Odpočívat se dá při poslechu hudby, četbě knihy nebo u dobrého videa…

  9. Plánování. Při společném plánování se děti mohou naučit, co to znamená „nehledat svých věcí, ale věci druhých“, jak se dá domluvit a mít jednotu v rozhodnutích. Je dobré ukázat zájem i o jejich názor na určitou věc. Velkým požehnáním pro děti je, když manžel plánuje a dokáže vše zařídit tak, aby mohl strávit kvalitní čas sám se svou manželkou.

Bůh chce vidět rodinu, která funguje jako tým, kde má každý své místo a zodpovědnost, ale kde také každý sem tam „dostane přihrávku“, aby mohl zažít: „Jsem důležitý, milovaný a drahý pro ostatní, tohle je můj domov, kde je moje místo.“