Zpráva z Budvy, Černá Hora – duben až červen
Zdravím vás, drazí bratři a sestry! Je čas zhodnotit naši práci v Budvě v Černé Hoře. Všichni žijeme v neobvyklém, obtížném období, v době nepokojů a nestability a děkujeme našemu Bohu, že nás postavil na skálu, která nebude otřesena! Měli jsme také šanci zúčastnit se misí během pandemie a karantény, naučit se kázat a sloužit pomocí moderních komunikačních prostředků. Naše karanténa trvala od 16. března do 18. května, nyní byly hranice částečně otevřeny a z opatření předepsaných státem zůstaly pouze masky, vzdálenost a zákaz hromadných shromáždění (současně se můžete v kostele sejít v souladu s těmito opatřeními). Po celou dobu karantény jsme prováděli online služby, povzbuzovali lidi, kteří zůstali bez práce, a dokonce kázali na Velikonoce!
Součástí našeho kázání, které bylo za těchto podmínek možné, byla řada básní, které Lydia psala a zveřejňovala na Facebooku po dobu 10 dnů. Všechny verše odrážely křesťanský světonázor, obsahovaly volání k Bohu. Několik desítek lidí je četlo, včetně nevěřících. Provozování nedělní školy online nebylo možné. Děti převedené na dálkovou výuku byly natolik přetíženy hodinami, že se v neděli už nechtěly posadit před obrazovku. Po karanténě jsme neobnovili nedělní služby, protože jedna rodina si vybrala online služby a druhá se přestěhovala na nové místo a přešla do místní církve v okolí.
Během karantény jsme se hodně modlili: s mojí rodinou každý večer a s dalšími vůdci a misionáři Černé Hory dvakrát týdně prostřednictvím internetu. Věříme, že Bůh tentokrát speciálně vyčlenil tuto dobu, aby se jeho lid přimlouval za zemi a činil pokání. Během této doby jsme se dostali k černohorským pastorům velmi blízko, protože člověk v modlitbě otevírá své srdce. Po odchodu z karantény jsme aktivně navštívili naše nevěřící přátele a známé, hovořili o biblických tématech, hovořili o situaci ve světě a potřebě smíření s Bohem. V současné době běloruská mise v Černé Hoře ukončuje svou činnost kvůli nedostatku finančních prostředků a jsme nuceni se vrátit do Běloruska. Cítíme v našich srdcích, že Bůh chce, abychom zůstali v Černé Hoře. Plánovali jsme se vrátit do Běloruska, abychom splnili formální požadavky misionářského výboru, a vrátit se zpět do Černé Hory. Ale vzhledem k tomu, že v současné době to není možné, kvůli problémům s dopravním spojením a mám pracovní povinnosti, jsme se dohodli, že od 1. července nejsme misionáři běloruské mise.
Jsme vděční Bohu za to, že jednal celou dobu a pokračoval v provádění svého díla v církvi a ve společnosti. Pán nám dal slitování, a když jsme se modlili za otevřené rodiny a domovy a ty domy a rodiny byly před námi skutečně otevřeny, věříme, že Bůh bude i nadále otevírat jejich oči pravdě. Bůh nám dal příležitosti pro službu v Budvě, které dříve nebyly k dispozici. A nyní, ohlédneme-li se, jsme překvapeni, že jsme si všimli, že byly otevřeny příležitosti sloužit v mateřské škole a pořádat nedělní školu, pronajímat prostory pro setkání a evangelizaci za nízkou cenu, dělat vánoční programy pro místní obyvatele a dokonce získat vděčnost od Červeného kříže za spolupráci! Nyní se ohlížíme zpět na ty dva roky s překvapením. Zdá se nám, že uplynulo nejméně deset … vždyť byly plné událostí … Bůh rozdrtil obry nevěry, nemožnosti a lidského úsudku a zlomili se jeden po druhém. V tuto chvíli jsme se podle plánu přestěhovali do města Cetinje, bývalého hlavního města Černé Hory.
V tomto městě není žádná církev ani (znovuzrození) věřící. Věříme, že nás k tomu vedl Bůh, a pokračujeme v misijní práci. Pokud nás chcete finančně podporovat, napište nám a také se modlete za toto město a naši práci. Prosíme vás, abyste ve svých modlitbách pamatovali i na Černou Horu, modlili se za duchovní hlad a žízeň všech národů žijících v této zemi, za zakládání nových církví a příchod Božího království do měst, kde ještě není jediná evangelikální skupina!
S požehnáním a láskou, rodina Chudobčenkových.
(Z ruštiny přeložila Mirka Suchomelová)
E-mail na Andreje a Lidii: hudanrey@gmail.com